Bivaky mají v Alpách dlouholetou tradici a mnohdy představují útočiště, které nejednomu horolezci zachránilo život. Jsou tedy koncipovány tak, aby poskytly základní komfort při náhlé změně počasí, či při jiné komplikaci během túry. V dnešní době ale bývají využívány i jako cílené, a hlavně levné nocoviště – nocleh je většinou zdarma, některé modernější a vybavenější ale spoléhají na drobný poplatek.
Jelikož bivaky představují nouzové útočiště, nacházejí se většinou v méně navštěvovaném terénu a na místech, které nejsou dobře pokryté sítí horských chat. Vzhledem k jejich hlavnímu poslání proto bývají vybaveny jen tím nejnutnějším – místem k přespání, většinou ve formě dřevěných paland nebo lavic, a dekami. Ty modernější ale mohou mít dokonce i kuchyňku, ve které se dá většinou najít i něco k jídlu.
Původně se bivaky stavěly jen jako plechové budky, některé novější bivaky ale mohou mít i podobu malé chatky, mohou být ale i moderním architektonickým dílem. Během svých túr jsem se setkala se všemi zmíněnými tipy bivaků a sepsala jsem seznam těch nejzajímavějších.
- Bivak pod Skuto (2 045m) – Kamnicko-Savinjské Alpy
Tento bivak je příkladem moderního architektonického kousku. Byl postaven v roce 2015 podle návrhu architektů z Lublaně, a právem se řadí k nejkrásnějším bivakům v Alpách. Oficiální kapacita je 8 lidí, ale v případě nouze se i další dva nebo tři lidé vejdou. Je vybavený pohodlnými palandami s matrací, ovšem bez dek, takže spacák je nutností. Nachází se v něm i malý prostor k posezení a přípravě jídla. A jak se k němu dostat? Pokud jej neplánujete využít k přespání při přechodu Grintovce a Skuty, je nejlepším řešením vyrazit od parkoviště u spodní stanice lanovky, která zásobuje chatu Cojzova koča na Kokrskem sedlu, a poté si užít 1 200 výškových metrů náročného a strmého stoupání.
2. Bivak IV. Na Rušju (1 980m) – Julské Alpy
Bivak Na Rušju je klasickým příkladem starších plechových bivaků – otevřen byl v roce 1953. Svůj účel ale skvěle plní i dnes – je poměrně prostorný a jeho oficiální kapacita je 10 lidí. Vybaven je dřevěnými palandami a dekami, minimálně se ale hodí mít s sebou vlastní karimatku. Nachází se v nádherném prostředí skalního amfiteátru vrcholů Stenar a Dolkova Špica. Výstup k bivaku začíná od chaty Aljažev dom v dolině Vrata a zabere asi 3 hodiny.
3. Bivak na Kotovem sedlu (1 965m) – Julské Alpy
Tento moderní bivak postavený v roce 2005 poskytuje široko daleko asi jediné útočiště při výstupu na slovinský vrchol Jalovec – nejbližší chata, Dom v Tamarju (1 108m), se totiž nachází až dole v údolí. Nachází se, jak už název napovídá, pod Kotovým sedlem u obrovského balvanu. Cesta, která k němu vede, je ale dobře označena, kromě toho je bivak i dobře vidět přímo z turistické trasy. V případě špatného počasí je ale snadné jej kvůli jeho nepraktické šedé barvě přehlédnout. I když je maličký a vyspí se v něm maximálně 6 lidí, díky vtipně vyřešenému zavěšenému lůžku v něm najdete i prostor k posezení u stolku. Součástí vybavení jsou také deky, takže v případě potřeby se v něm dá i nouzově přenocovat. Bivak je nejlépe dostupný právě z údolí Tamar, asi 2 a půl hodiny chůze.
4 Aljažev stolp (2 864m) – Julské Alpy
Může to sice vypadat trochu zvláštně, ale i plechová budka připomínající raketu, kterou najdete na vrcholu nejvyšší slovinské hory Triglavu, je vlastně bivak. Jde ale čistě o přístřešek, který poslouží při bouřce nebo dešti, protože se do něj ve stoje vejdou tak maximálně čtyři lidé. Neméně zajímavá je ale i jeho historie: V roce 1895 ji navrhl tehdejší průkopník horolezectví a kněz, Jakob Aljaž. Od obce Dovje, ve které tehdy pobýval, koupil za jeden rakousko-uherský zlatý vrchol Triglavu, aby zde mohl legálně postavit „budovu“. Společně s několika dalšími pomocníky dopravil jednotlivé části věže na vrchol, kde ji údajně během několika hodin sestavili. Poté ji daroval Slovinské horolezecké společnosti, díky čemuž se právě v době rakousko-uherské monarchie stala symbolem slovinského národa. V roce 2018 se potom věž poprvé dočkala rekonstrukce, což byla pro Slovince obrovská událost.
5. Fleischer biwak (2 153m) – Hochschwab
Tento zástupce klasických starých bivaků byl postaven v roce 1966 a nachází se pod vrcholem Hochschwab (2 277m), nejvyšší horou stejnojmenného pohoří v Rakousku. Jelikož se nachází v oblasti s dobrou dostupností horských chat, jedná se čistě o nouzový přístřešek bez místa na spaní – najdete v něm pouze dřevěné lavice a deky. Pokud ale máte s sebou spacák a karimatku, dá se samozřejmě vyspat i na zemi, ženy to zvládnou i na úzké lavici. Bivak je poměrně prostorný a vejít by se do něj mělo na 20 lidí (samozřejmě ne ležících). Je otevřený celoročně, a může být tedy i plánovaně využitý také během zimního období.
6. Mindener Hütte (2 428m) – Vysoké Taury
Spíše než o klasický bivak se jedná o malou, plně vybavenou chatku nacházející se ve skupině Ankogelu ve Vysokých Taurách. Původní chatka byla postavena již v roce 1924, ale dnešní podobu a velikost získala až v roce 1978. Má celkem tři místnosti – kuchyňku vybavenou plynovým vařičem, kamny, nádobím i prostorným místem k sezení. Dále má dvě ložnice, ve kterých se oficiálně vyspí celkem 12 osob. U chaty se nachází i kadibudka a zdroj pitné vody. Často proto bývá využívána při přechodu Taur, nebo při výstupu na oblíbený Ankogel (3 252m), jako levnější varianta přespání – přece jen, spaní na rakouských chatách není zrovna levná záležitost. Pokud ale zrovna nemáte v plánu jít taurskou hřebenovku, nejlépe a nejrychleji se k němu za cca 4 hodiny dostanete z obce Mallnitz.
7. Ali-Lanti biwak (2 663m) – Vysoké Taury
Tento maličký dřevěný bivak s kapacitou pouze pro 4 osoby se nachází v sedle Kleinelendscharte (2 660m) ve skupině Ankogelu ve Vysokých Taurách. Jeho vzhled ale mate – i přes svou velikost totiž dokáže poskytnout plnohodnotný komfort – je vybaven postelemi, plynovým vařičem a dekami. Cesta k němu už ale tak příjemná není. Vyrazit můžete například z obce Kötschachtal, ale připravte se na nekonečné téměř 7 hodinové stoupání a nepříjemný terén. Nebo jej můžete využít při přechodu Taur – v tom případě se k němu dostanete za 3-4 hodiny od chaty Osnabrücker Hütte (2 022m), tentokrát ale již o poznání příjemnější cestou.
8. Dr.-Rudolf-Weißgerber biwak (2 712m) – Vysoké Taury
Další ze zástupců plechových bivaků se nachází v sedle Feldseescharte (2 712m) ve skupině ?? ve Vysokých Taurách, Jelikož se ale nachází mezi dvěma relativně od sebe blízkými chatami (Duisburger Hütte a Hagener Hütte) , je zařízen jen jako nouzový přístřešek s místem k posezení. V případě potřeby by se do něj ale mohlo odhadem vejít asi 6-8 ležících lidí. Dostupný je v rámci taurské hřebenovky, nebo za cca 3 hodiny z parkoviště Jamnigalm v obci Mallnitz.
,