Na Duisburger Hütte jsme se probudili do nádherného slunečného dne. Předpověď slibovala stabilní počasí až do večerních hodin, což nám skvěle hrálo do not – čekala nás totiž nejdelší etapa z celé hřebenovky.
Náš původní plán byl dojít na chatu Hagener Hütte (2 446m), vzdálené 5 hodin chůze. Ta ale k našemu překvapení byla plně obsazená, takže nám nezbývalo nic jiného, než pokračovat další 4 hodiny k samoobslužné chatce Mindener Hütte (2 428m), která je v mapě zaznačena jako bivak.
Cesta od Duisburger Hütte není nijak náročná a prakticky jen traverzuje pod okolními vrcholy. První náročnější stoupání nás čekalo až po 3 hodinách, a to do sedla Feldseescharte , kde se nachází i nouzový „Rudolf Weissgerber biwak“ (2 712m).
Ze sedla se nám naskytly nádherné výhledy také na opačnou stranu pohoří – na obec Mallnitz v údolí, což je mimochodem jedna z možných únikových variant hřebenovky, a dále na třítisícové velikány v dálce.
Když už nás přestalo bavit dohadovat se, který z vrcholů bude asi Ankogel, na který jsme měli v jednom z následujících dní namířeno, pokračovali jsme krátkým sestupem k Hagener Hütte, kde jsme se chtěli zastavit alespoň na polévku a jablečný štrůdl.
Na chatu jsme dorazili asi za 2 hodiny, a nakonec jsme byli vlastně rádi, že spát budeme jinde. Když jsme uviděli terasu plnou lidí a další davy mířící k chatě, ani nám nevadilo, že nás čekají ještě další 4 hodiny cesty. Teď jen zbývalo doufat, aby to na místě nevypadalo podobně.
Když jsme celí unavení dorazili na Mindener Hütte, začínalo se už pomalu zatahovat a vypadalo to na pořádnou bouřku. Schovali jsme se tedy rovnou dovnitř a seznámili se s dalšími 4 nocležníky, se kterými jsme si celý večer příjemně povídali a smáli se při pití levné rakouské pálenky.
Kapacita chatky nás velmi překvapila – takových 15 lidí, možná i víc, by se v ní na palandách pohodlně vyspalo. Kromě toho, za směšnou cenu 5 euro za nocleh je chatka perfektně vybavená – je zde veškeré nádobí, kamna, ale i plynový vařič a některé základní potraviny (čaj, káva, koření, konzervy…).
Přehled na závěr: třetí den jsme urazili celkem 16 km, celkové převýšení bylo cca 1700 výškových metrů a túra nám zabrala celkem 9 hodin.
