Jelikož jsem se letos rozhodla pustit se do plnění novoročního předsevzetí opravdu na plno, hned po Pradědu jsem vyrazila na asi nejznámější vrchol Moravskoslezských Beskyd – Radhošť (1 129m). Se svou výškou se sice neřadí zrovna mezi nejvyšší vrcholy pohoří, zato ale oplývá zvláštním kouzlem a přírodními krásami. Počasí nám tentokrát moc nepřálo a my jsme mrzli v -11°C, což nám ale díky jedinečné tajemné atmosféře, která na Radhošti panovala, nakonec ani nevadilo.

Vyráželi jsme z obce Trojanovice, která leží u Frenštátu pod Radhoštěm. Z placeného parkoviště u spodní stanice lanovky jsme vyráželi po modré značce, která vede až na hřeben Radhoště, kde se nachází proslulé sedlo Pustevny. To je typické především dřevěnými stavbami postavenými v lidovém slohu na konci 19. století, které dnes fungují jako útulny a chaty.

Cesta na hřeben sice není nijak dlouhá a zabere asi jen hodinu, zato ale poměrně strmě stoupá. Přes Pustevny jsme pokračovali dále po hřebenové cestě až k vrcholu Radhoště. Byli jsme překvapení, že i za tak chladného počasí zde byla spousta trhovců s otevřenými stánky. Koupili jsme si tedy alespoň tradiční valašský frgál, aby chudáci nemrzli úplně nadarmo.

Asi po půl kilometru přicházíme k asi nejznámějšímu místu Radhoště, kamenné soše pohanského boha Radegasta. Naštěstí pro nás zde většina turistů svou cestu zakončila, a k vrcholu jsme pokračovali skoro sami. Cesta vede víceméně už jen po rovince, takže příjemně ubíhá. Jen pár set metrů od vrcholu se nachází dřevěný hotel Radegast, kde jsme zasedli alespoň na něco na zahřátí, a kde opravdu výborně vaří.

Na vrcholku Radhoště se tyčí dřevěná Kaple svatého Cyrila a Metoděje, která pod sněhovou pokrývkou vypadala skutečně pohádkově. Naštěstí zde nebyla ani noha, takže se mi podařilo udělat několik vzácných fotek úplně bez lidí. Zpět jsme pokračovali stejnou cestou směrem na Pustevny, kde jsme si chtěli půjčit sáňky a užít si tak cestu zpět k parkovišti trochu zábavnějším způsobem. Bohužel už ale půjčovna byla zavřená, takže jsme dolů klouzali zase po svých.

Trasa od parkoviště až na samotný vrchol Radhoště je dlouhá cca 7 kilometrů, takže je ideální na jednodenní nenáročný výlet. V letních měsících se ale jedná o turisticky velmi oblíbené místo, takže je potřeba se připravit na davy lidí. Ne, že by to v zimním období bylo nějak lepší – i tak je na Pustevnách téměř nemožné najít v některé z restaurací volné místo. Přesto ale dokáže toto roční období na Radhošti vykouzlit opravdu neskutečnou pohádkovou atmosféru.