Travnaté pastviny s volně se pasoucími krávami, dřevěné salaše, nádherné horské výhledy…..až se člověk skoro zasní do představy romantické krajiny uprostřed hor. Ale taková je ve skutečnosti Velika Planina – pastýřská osada na náhorní plošině ve slovinských Kamnicko-Savinjských Alpách, ve které jako by se zastavil čas. Pastýři zde zůstávají většinu roku spolu s dobytkem a vyrábí tradiční sýry a jiné mléčné výrobky, které potom nabízejí přicházejícím turistům. Upřímně jsem byla k tomuto místu nejprve poměrně skeptická, že se jedná jen o masovou turistickou atrakci, ale nakonec jsem byla velice mile překvapená, a rozhodně můžu návštěvu místa jen doporučit.

Na Velikou Planinu se nejpohodlněji dostanete z Kamniške Bystrice lanovkou, auto zde můžete nechat na bezplatném parkovišti přímo u spodní stanice. Cena jízdného je 21 eur/ osobu a za psa zaplatíte 4 eura. Lanovka většinou odjíždí každou půl hodinu, někdy i častěji dle množství turistů. I tak ale raději počítejte s delším čekáním, hlavně při návratu zpět. Časy odjezdů, včetně poslední lanovky do údolí, se dozvíte na místě, nebo na internetových stránkách (www.velikaplanina.si/en/pricelist/). Pokud nechcete utrácet za lanovku, je zde také možnost vyjet autem po horské silnici a využít některé z placených parkovišť (10 euro/auto), např. Mačkin kot, Ušivec, či Rakov rob, a odtud potom pokračovat pěšky.

Kabinová lanovka vás ale také nevyveze přímo na Velikou Planinu – končí ve výšce asi 1400 metrů. Zbývajících 200 výškových metrů si můžete buď vyšlápnout pěšky, nebo přestoupit na sedačkovou lanovku, která je již zahrnuta v ceně jízdného, a která vás vyveze až pod nejvyšší vrchol Velike Planiny, Gradišče (1 667m). My jsme se vzhledem k pejskovi rozhodli pro pěší variantu – je to sice do kopce, ale nic náročného, navíc po příjemné cestě a s krásnými výhledy. Alespoň jsme měli záminku zasednout s Radlerem hned v první hospůdce, ke které jsme vystoupali – Zeleni rob, kde vás přivítá takový místní „Krakonoš“.

Odtud už nás do centra Velike Planiny čekala jen pohodová cesta po rovince. Možností tras na procházení je zde skutečně bezpočet, ale co určitě neminout? Přímo z hlavní značené cesty můžete například odbočit na prohlídku krasové jeskyně Vetrnica, do které můžete přímo sestoupit. V rámci Velike Planiny potom určitě nevynechejte fotogenickou dřevěnou kapličku „Marije Snežne“, od které jsou nádherné výhledy. Za návštěvu také stojí pastýřské muzeum, které vám přiblíží právě kořeny zdejšího tradičního života. Ale co by to bylo za výlet bez nějakého gastronomického potěšení? Rozhodně nezapomeňte navšívit také některou z místních restaurací s domácí slovinskou kuchyní, nebo ochutnejte výrobky od místních farmářů – už jen nákup sýru od staré místní babičky, který sama vyrobila, a která se s vámi domluví pouze slovinsky je příjemný zážitek.

Pokud se úplně nezapomenete během procházení nebo ochutnávání v centru Velike Planiny, můžete navštívit také sousední Malou Planinu. Ta je prakticky totožná, jen logicky mnohem menší. My jsme si stihli udělat okruh kolem obou, ale návštěva nám zabrala prakticky celý den. Upřímně, pokud se rozhodnete zůstat pouze v oblasti Velike Planiny, o nic určitě nepřijdete.

Výlet na Velikou Planinu si rozhodně užijí i děti – cesty by měl zvládnout i terénní kočár, i když v rámci cesty lanovou je nosítko nebo krosnička mnohem praktičtější. Volně se pasoucí krávy působí krotkým dojmem a svádí k pomazlení, ale i tak je potřeba opatrnost – pořád to jsou nebezpečná zvířata (zrovna během naší návštěvy tam kráva jednoho z turistů naháněla a musel zasáhnout jeden z místních pastýřů). Pokud vyrazíte s pejskem lanovkou, raději doporučuji vzít s sebou náhubek – během jízdy je vyžadován, i když mi nepřišlo, že by jej někdo skutečně kontroloval. Poslední, co mi nyní zbývá doporučit je rozhodně návštěva tohoto krásného a romantického místa! 🙂