Vodopád Rinka na řece Savinja je se svými úctyhodnými 105 metry nejvyšším vodopádem Logarské doliny, malebného ledocového údolí na severu Slovinska. Toto prvenství, stejně tak jako jeho snadná dostupnost, z něj dělají oblíbený cíl turistů – a v zimě zase fanoušků ledolezení. My oblast Kamnicko-Savinjských Alp zas až tak probádanou ještě nemáme, takže se vodopád logicky ocitl na seznamu míst, která zde navštívit.
Pohádková krajina Logarské doliny nabízí bezpočet možností na výlety – mé bezdětné já by například zcela určitě nevědělo, na jaký vrchol se vydat nejdřív. Na své si ale naštěstí nepřijdou jen náročnější turisté, ale také rodiny s dětmi – k vodopádu Rinka se pohodlně dostanete i s terénním kočárkem. Bohužel už ale ne na chatu „Orlí hnízdo“, ze které jsou, například s nějakým dobrým pitím v ruce, skvělé výhledy na celý vodpoád.
A jak se k vodopádu a do Logarské doliny dostat? Odbočka na placenou silnici (7 euro/osobní auto) do Logarské doliny se nachází jen cca 4 km za malebnou obcí Solčava. Na trase je spousta míst k zaparkování a poznávání tak okolí. Pokud chcete k vodopádu, je možné zaparkovat až úplně na konci parkoviště, u chaty Dom planincev v Logarski doliny. My jsme nechali auto na malém parkovišti necelý kilometr před chatou, a udělali si ještě procházku lesem. K vodopádu Rinka je to potom asi 30 minut chůze do mírného kopce.
Po malé radlerové pauze právě ve zmíněném „Orlím hnízdě“, jsme se rozhodli si ještě trochu máknout, a přidat si ještě 300 výškových metrů na chatu Frischaufov dom na Okrešlju (1 396m), kolem pramene Savinje. Sem už se ale dostanete jen s krosničkou nebo nosítkem – místy se leze po dřevěných schodcích, žebřících, úzkých lávkách, nebo přes kameny. Ale žádná hrůza, zvádli jsme to v pohodě i se psem. Na chatu jsme dorazili asi za hodinku, a sedli na další Radler – tentokrát už s výhledy na nádherné okolní vrcholy – Kranjska Rinka, Turska gora, nebo známé Kamniško sedlo. Na chatě se ale nevaří, a koupíte zde pouze nápoje, takže svačinu určitě s sebou. Hned vedle se ale staví úplně nová chata, takže brzy už třeba tato informace vůbec nebude aktuální.
Zpět jsme potom vyrazili stejnou cestou – za necelou hodinku a půl už jsme byli zase u auta. Před odjezdem z Logarské doliny jsme se ještě zastavili na jídlo na chatě Dom planincev (pozn. název je podobný, ale jedná se o jinou chatu, než kterou jsem již zmiňovala), u které se nachází i památník průkopníků horolezectví v Kamnicko-Savinjských Alpách, kterými byli v 19. století Dr. Johannes Frischauf a Fran Kocbek.
I když to tak nejdřív vůbec nevypadalo, na této celodenní túře, púvodně jen k vodopádu, jsme si docela mákli – nachodili jsme sice celkem jen kolem 6 kilometrů, ale nastoupali téměř 500 výškových metrů (stejně tak i dolů). Můžeme tedy túru doporučit všem aktivním rodičům, a samozřejmě nejen jim, jako fajn tip na celodenní výlet v oblasti Logarské doliny.
