Češka koča (celým názvem na Spodnjih Ravneh), nebo také Česká chata, leží v nadmořské výšce 1 543 metrů pod severní stěnou nejvyššího vrcholu Kamnicko-Savinjských Alp, Grintovce (2 558m), a pro svou historickou hodnotu by rozhodně neměla chybět na seznamu každého návštěvníka této oblasti.

Chata byla založena 26. července 1900, čímž se řadí mezí vůbec nejstarší chaty ve Slovinsku. Co ji ale činí naprostým historickým unikátem je fakt, že byla založena českou sekcí Slovinského horolezeckého svazu. I přes několik renovací a modernizací v průběhu let si chata stále zachovala svůj původní vzhled s typickými prvky české lidové architektury.

Obvyklým místem odkud na chatu vyrazit, je obec Zgornje Jezersko – po silnici vedoucí kolem Planšarského jezera je možné autem pokračovat až na lesní parkoviště u spodní stanice nákladní lanovky v údolí Ravenska kočna. Z parkoviště je to potom k chatě už jen něco málo přes 500 výškových metrů, díky čemuž není výstup nijak časově, ani fyzicky náročný – potkávali jsme prakticky samé rodiny s dětmi. My jsme návštěvu chaty stihli ještě před odjezdem zpět do Čech, abychom se tak symbolicky rozloučili s oblastí Kamnicko-Savinjských Alp.

Podle rozcestníku na parkovišti je možné na chatu vyrazit dvěma cestami. My jsme pro výstup zvolili trasu přes tzv. Šularjevu planinu. Zpočátku cesta poměrně stoupá lesem, ale zhruba po půl hodině už vede víceméně po vrstevnici, po uzoučkých cestičkách podél skály, navíc s úžasnými výhledy na blízké vrcholy. Asi za hodinku už jsme seděli s vychlazeným Radlerem na terase, a neodolali jsme ani výborným palačinkám a houbové polévce.

Z chaty jsme dále pokračovali na opačnou stranu – měli jsme v plánu navštívit ještě sousední chatu Kranjska koča na Ledinah (1 700m). Ferratová cesta vedoucí k chatě ale byla zrovna uzavřená, takže jsme pokračovali rovnou po sestupové trase zpět na parkoviště. Tato sestupová trasa, která je i zároveň druhou možnou cestou, jak vystoupat k chatě Češka koča, je ale již náročnější, a na některých místech zajištěná lanem.